Máme Michala, máme hoboj! |
31. 7. 2017
V hudebních genech má Babouky, Pavarottiho i osadu u 17 stehen. S velkou radostí oznamujeme očím vašim, že jsme přibonsajili nového člena, jímž je skaut, znalec povídek dvojice Š+G a prima parťák Michal Štrobl "Vločka". Do kapely přišel díky hudebnímu mejdanu po oslavě 18 let Bonsaie, na němž vydržel déle než někteří členové skupiny… Zvuk kapely obohatil o parádní hoboj, několik kytar a podle nejmenované členky souboru zpívá velmi pěkně, někdy skoro popově. Klubovna 15. oddílu, jejž vede, se stala vítanou novou zkušebnou, v níž zájemcům ochotně vaří kávy i čaje, sem tam přinese i vlastnoručně upečený koláč. Kdyby si mohl vzít na pustý ostrov jediné LP, zabalil by Zvláštní znamení touha od Hoboes.... Více čtěte ZDE.
(Foto: Petr Zikmund) |
|
Putovní Bonsai putuje už rok |
26. 7. 2017
Je to zázrak a lehce k nevíře, ale putovní Bonsai (akce s podepisováním bookletů inspirovaná oběžnou korunou Rychlých šípů) stále putuje. Do světa jsme ji poslali před rokem a děkujeme všem, že pořád žije, ač se jednou skoro ztratila. Teď se vrátila ze Slovenska, kde s ní Juraj Pšenák zažil kovbojku: "Na našej malej pošte na kraji Bratislavy na mňa pani za okienkom kukala ako puk, postupne sa u nej zišli dve ďalšie a svorne na odpovedku krútili hlavou, že také niečo ešte nevideli. Potom s tým išli za vedúcou pošty, ale tá múdrejšia nebola..." Nakonec duch zvítězil nad hmotou a dle zpráv od Václav Kápl dorazila Putovnice na Borek a nyní míří do Liberce. Děkujeme všem, kdo s námi tuhle hru hrají:)
Z našeho Facebooku |
(Borůvkobraní, 9. červenec 2017)
Ema s mámou ze slabikářů jsou stále in. Zjistil to náš soubor písní a tanců dnes na Borůvkobraní. Další poznání praví, že Češi poctivě dodržují pitný režim, při refrénu Tak mi nalej s námi zpívali skoro všichni a dohnali nás k přídavku, za což jsme se jim odměnili nejtesknější písní z repertoáru Tvý smutný oči.
|
Celý článek...
|
Kápézetka, cello z masny a drsná Historka |
Vltavotýnská struna, 10. 6. 2017
Poledne je denním středobodem, pročež, dle přání páně kapelníkova, začínáme zkoušku sekce kytarové ještě před odjezdem. Všechno nám to krásně klape, sedneme si na.... sedadla kapelního plechového oře s bleskem ve znaku a vyjíždíme vstříc vltavotýnskému otáčku. Cellisti mají obecně rádi komfort cestování (těžko říci, jestli se to samé dá říci o violistech), pročež auto ještě před nabráním Peťi proženeme veřejným luxem. V dobrém rozmaru, neb interiér vozu leskne se jak při předváděčce firem Rowenta a Moulinex, uháníme směr Týn. Tam nás čeká benefiční akce Vltavotýnská struna, jejíž výtěžek podpoří speciální léčbu dvou chlapců s postižením Péti a Martínka v lázních Klimkovice.
|
Celý článek...
|
31. 5. 2017
V poslední době zažíváme mnohá poprvé (a doufáme, že ne naposledy): - poprvé si po koncertě koupil naše CD zvukař (rovnou dvě) - poprvé jsme zkoušeli ve skautské klubovně (kafe maj dobrý) - poprvé jsme hráli v manželské ložnici (postel maj dobrou) - Zuzka poprvé řídila kapelní Seat (bez pokuty) - poprvé jsme veřejně hráli song Beatles (Johne, sorry!) - a Peťa má první žákyni
|
29. 5. 2017
Přišly nám dvě zprávy z Radia Proglas, obě jsou příjemné: Jantarový komnaty jsou v proglasích Top 25 hraných písních aktuálně na 7. místě, pročež zdravíme do Luxu Jirku Tomana, který je náramně nazpíval. A z velké a důkladné recenze našeho CD jsme mimo jiné zjistili, že Peťa "podtrhuje, využívá a pracuje" a že jsme "suverénně obhájili své místo na scéně", z čehož máme radost:) Děkujeme Milanu Tesařovi za analýzu a skvěle napsanou recenzi, vážíme si toho. Link přikládáme:
https://hudba.proglas.cz/noklasik/folk/bonsai-c-3-z-dlouhych-pouti-recenze-cd/
|
|
|
|
|
Strana 18 z 54 |