leto2017

Nejbližší koncerty

16. 11. 2017, 18.00
České Velenice, centrum Fénix 

Koncert v česko - rakouském komunitním přeshraničním centru Fénix.

Kontakt

E-mail:
bonsai_c3@centrum.cz

Mobil:
+420 731 207 270 (Vašek)

Adresa pro zasílání dárků:

Václav Koblenc
Sokolská 57
Č. Budějovice, 370 05

Bonsaižurnál

  bandzone-logo facebook-logo
Porta v Soběslavi
16.3.2009
Bonsai na podiu

Konečně nějaká zpráva o Portě..chvíli to trvalo, než jsme to vstřebali. Naše trampské geny se probudily a ještě před Portou jsme se rozhodli, že ji pojmeme tradičně. S heslem: „Na Portu jedině vlakem“, jsme nastoupili do vagonu a v kupé se rozezněli vítězové Porty. Tomáš statečně čelil nástrahám českých železnic ve stoje a s basou. Protože se říká, že jihočeští folkaři hrají každý s každým, tak se snažíme jít ve cti tradice. Peťa si na Portě začellila v duu s písničkářem Pavlem Kavkou, Jirka si střihl vystoupení v čerstvě založeném duu Chance. Jen Vašek s Tomem nestihli založit svá(své) dua(o)..tak snad příště. Stručný popis dne: Staří známí, noví známí, brnkání (v šatně, tedy v dílenském kroužku DDM, jsme vytvořili orchestr ve složení kladivo, ponk, šroubovák, kleště a obohatili jsme zkoušku kapely Za sluncem tak, že nás pod tíhou okamžiku vyzvala ke spolupráci), oběd (skvělé kuřo-knedlo-zelo), brnkání, pozvání na pár festivalů, vystoupení (hodně jsme si ho užili), opět známí, koncert Epy de Mye, rozsegmentovaný sejšn.

V první části jsme se po chvíli museli spakovat a dát sbohem DDM. První hospoda obsazena, takže jsme se museli vetřít do hokejového baru, případně nazvaného Budvar aréna. Sport podnik jsme v průběhu víceméně úspěšně infiltrovali postupným navyšováním počtu hrajících nástrojů. Ani s basou, o kterou se poctivě dělili Tomáš a Lucka de Mye nás nevyhodili. Cestou vlakem zpět jsme absolvovali poslední část sejšnu a poté už se jen dokodrcali do svých příbytků. Za rok určitě zas. Pokud si chcete něco přečíst o průběhu, klikněte sem.

P.S., aneb osudu člověk neunikne: Vašek se nám po cestě mezi hospodami někde ztratil, protože se nejspíše hnán vyšší mocí rozhodl dostopovat domů. Přitom se mu podařilo stopnout dva portovní porotce a hodit s nimi řeč a poté ještě ve dveřích – modrých – potkat našeho Fófu. Sejšn sice neabsolvoval, ale jako správný kapelník raději konzultoval s porotou. Tak to má být.

Jukněte na fotky..

 
O tempora, o mores!

16.3.2009
Možná jste někteří z vás zvědaví, jak jsme Sobě slavili. Věřte, že do posledního dechu. Report zpracovává Jiřík, on na tom dělá, on na tom maká. Jenže poslední dny všichni nějak moc žijeme. Naplno. Je v tom poezie. Ze dne na den, z noci na noc, z nonstopů rovnou do procesů, z Pod věže do třísovských lesů. Tak aspoň vězte, že Peťula včera přežila jedno sudé výročí, kapelník za posledních 8 nocí naspal 23 hodin a Jiřík mj. okusil Lambrusco. Za Tomáše stačí jeho poslední sms: Jaxi mě ten noční život už začíná unavovat. Ale cítím, že žiju. :-) O tempora, o mores, drahý Cicerone! Luštěnka pod čarou: Nadměrný výskyt písmene Ž v tomto přípise jest nikoli náhodný.

 
Kapo, kalimba a Nanynka
27.2.2009
Žofka Kabelková v HiFi klubuJen co jsme klesli do Hifáče, hned jsme zjistili, jak Báječný je pocit po vítězství. Náramně milé AG Flečí přivítání z reprobeden nám nachystal místní šéfík Milhaus. Kapelník zkoušel, jestli lze rozbitý kapodastr vyspravit za pomocí nitě, čepičky od cykloventilku a basistových rukou. Nelze. Žofce to v modré moc slušelo, ještě líp zpívalo, zahrála i na kalimbu a kapelníka přivedla do úzkých, když ho svým typicky bezprostředním stylem vyzvala, ať si jednu písničku zabrnká s ní. Jinak hadačský a plzeňský fanklub tleskaly přiměřeně honorářům, v kotlíkářském okénku jsme poprvé do světa vypustili Optimistickou a První dámu jsme na dálku poslali do kinokavárny Kotva. Náš výstup se téměř plynule překulil v sejšn, kdy se u kontrabasu vystřídali skoro všichni a jenž měl dva vrcholy: Tomáš bravurně provedl Vltavu a Žofka u basy nesmírně procítěně přednesla známý hit Pod dubem, za dubem. Při nočně-ranní cestě zpátky omladina ve voze řešila erotický podtext slov Přišel za ní Pepíček, pošlapal jí košíček. Tak to jezdívá.
PS: Fotky vystavíme, jen co nám je Irča pošle:)
PPS (5.3.): Fotky visí.
 
Šleh, jalovice a Fénix ve dveřích

15.2.2009
Tak jsme si šlehli. Lajna literární zmámila všechny. Kapelník se rozněžnil, když potkal krajana, básníka Mnoháčka z Lovosic. V divadle SUD jsme se například dozvěděli, že Láska je jako jalovice a že kdo jinému jámu kopá, je hrobník. Našeho kontrabasáka nejvíce zaujala následující sdělení:

1) Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se dojde pro pivo.
2) Sání-komprese-výbuch-výfuk popisují základní procesy v těle cholerického kuřáka/alkoholika.
3) Dobrá hospodyňka ti k sousedovi i pro brko skočí.

Halucinogenní večírek vyvrcholil v Modrých dveřích, kde jsme se drze zhostili role pokapely ASPM. Někteří se zodpovědně věnovali rumu, jiní zkonstatovali, že "se i před večerem někdy sešeří", jedna tvrdila, že Tvář jí zůstává a další se s průhlednou výmluvou na přílišnou gravitaci opírali o bar(manku).

 
První letní festival

8.2.2009

Folková noc v Pardubicích

Tak jsme se rozhodli zpestřit titulní stránku stránek. Ale začneme raději pozvolna a odzadu, abyste neutrpěli šok náhlým zjevením různých zjevů. Z Pardubické folkové noci, která proběhla 7.2. a na kterou se vypravila téměř kompletní Bonsai za účelem poslechu a nočního hraní, se dochovalo samozřejmě mnohem více obrázků, které můžete shlédnout zde. V krátkosti pár drbů. Za prvních kilometrů jsme stačili udělat dvě zastávky, první v Lišově kvůli rozlitému pivu v autě (vyřešeno vběhnutím do nejbližší hospody a půjčením tamního hadru), druhou kvůli čůrací pauze, kterou i přes rozlité pivo musel Tomáš absolvovat a kvůli které jsme málem nestihli zelenou. Vynahradil to tím, že nám uplácal sněhuláčka, kterému ale vstup do auta nebyl ze zřejmých důvodů povolen. Po příjezdu a koncertním náslechu noc dlouhá, prohraná, propětá, probdělá a prozážitkovaná. Odjezd příliš ráno, čímž jsme se prý připravili o velkou žranici, což nám po několika dnech mezi řečí neopomněl oznámit Epy de Honza.

P.S. Víte, že Marien mají novou zpěvačku? Blahopřejeme:-)

 
Kahan, bluesgrass a folkpunk

26.1.2009
Tož jest za námi víkend vskutku betelně prohraný. Ve Strakonicích, kde se o nás báječně staral velmi milý čajmistr Simon, si Peťula zahrála vyjma jiného na kahan a vařečku, nad hlavou nám zářil lampion a z jednoho duetu jsme znouzectnostně stvořili monet. Abyste si mohli udělat obrázek, tedy spíše 3 obrázky, koukněte na fotky. Pak jsme přejeli do Písku, kam nás nalákal Mauglí a spol. V tamní divadelní kavárně jsme při sejšnu bluegrassové standardy kořenili bluesovými postupy, Peťula a houslista Pavel vystřihli osobité sólo do jedné z perel české country, kapelník si liboval, jak se mu po vínku pěkně pěje, na baru jsme kromě rozličných metax a plachetniček přijali i pozvání na jednu chatu a těsně před odjezdem (cca 3.00) stihl Jiřík na přání jedné z pohledných dam ještě rozHejnit včely. Přestože někteří z nás spali jen 4 hodiny a jedna potom další 4 hodiny nahrávala, zvládli jsme ještě v nedělním večeru tříhodinovou zkoušku. Za odměnu jsme se pak na kolejním Káčku dozvěděli, že píseň Proč si říkám se dožila své punkové úpravy. Jak řekl kamarád Vojta, klasická punková sestava: kytara a heligonka. A hlásíme dopravní rekord: do felicie jsme se vmáčkli se třemi kytarami, cellem, bongem, kontrabasem a dvěma flétnami.

 
«ZačátekPředchozí3132333435363738DalšíKonec»

Strana 36 z 38