Jaké to u nás bylo o Vánocích a hned na začátku nového roku? Výživné. Proto ve stručnosti smrskáváme dvě zprávy do jedné. Sezonu jsme zakončili medvědím mlékem, zázvorovým čajem i svařákem. Při hraní na Budějovickém adventu (mrzlo) nám dělali předkapelu Nezmaři. Celkem jim to šlo. Nám taky. Vaškova máma říkala, že hezký. Praskla jen 1 struna, hoboj neladil o 2,5 tónu. Vrhač tepla, letos namířený na Petina záda, přestal při první písni fungovat. Děkujeme Zdeňce Š. za luxusní štrúdl i další dárky. Nad horkými nápoji jsme stručně zhodnotili rok (výjimečný), zahráli tři písně, po Já s tebou žít nebudu nás hipsterský číšník vypakoval. Noc kraj vobchází, smutky Ti rozhází, ani pití s Tebou tak fajn nezachází, a to nám přinesl Ježíšek... A co nám pak přinesl nový rok? Frisco, darovaný vaječňák, čaj, medové arašídy, pistácie. Pistácie i ve výstřihu. Dárešky. Sníh v okně. Tři jakonové písně, 3hlas do nové Vločkovy balady. Zuzka pobazénová prý nefotitelná. První zkouška v roce 19, kde destiláty zatím byly pod kontrolou.
Putovní Bonsaj stále nekončí
4. 12. 2018
Když jsme před dvěma lety rozjížděli akci Putovní Bonsai, bylo to krásně bláznivé, jako leccos jiného, co vymýšlí náš ex Jirka Toman. Víra v zázrak nás navíc stále drží. Putující booklety nám nedávno podepsal legendární Dušan Vančura, milá Jana z Fajneho Mjesta, která před třemi lety zrušila facebook, i jeden z moravských ultras Honza, který připsal: „Včera mi sem vítr přivál obálku s nějakými Bonsaiovými lístky, tak jsem na ně přidal svůj cejch a poslal je zas dál do Beskyd. Snad na trati se neztratí. Při podpisování vlastní krví nebo tak něčím jsem se nevyfotil, neb nepatřím do národa selfie, ale posílám aspoň rychle zaranžované zátiší. Nechcete nazpívat další album? Třeba by se mi podařilo přemluvit pár přispívajících a booklety by se pak podívaly i za nějaký ten obratník, rovník nebo oceán:) Ať Bonsai hezky roste.“ Jsme poctěni, dojati a víra v zázrak sílí. PS: Jestlipak už dorazily, Vašku Müllere, hombre?
Už 20 let vzpomínáme
25. 10. 2018
Vzpomínáme na Františka Stralczynského, dvorního autora všech původních Bonsají a vlastně i té naší s číslem tři. Přesně před 20 lety nás ve věku 37 let opustil. Je těžké z jeho textů a života vybrat jednu věc, o kterou by se dnes stálo podělit, protože jich je hrozně moc. Ale asi nejvíce se kapelní historií prolíná jeho „Je v tom poezie žít ze dne na den a ve stoje se učit spát...“ Snažíme se tímhle mottem řídit a život si co nejvíc užít. Díky za inspiraci, Františku.
Jelínek, DJ Koupačka a zlomená mužská srdce;
15. 10. 2018
Sedli jsme na chodník, zaklonili hlavy, otevřeli nápoj... a začali hrát. Tak se spustila 3. srpna první prohraná telčská noc, po ní přišla druhá. Játra přežila, čtyři struny na kytarách nikoli. Zlomili jsme dvě mužská srdce, na což jsme patřičně pyšní. Doporučujeme si v Telči nadvandrovat Vanov pěknou ves a dojet do blízkého lomu. Nedoporučujeme konzumovat Jelínkovo zboží v množství větším než malém. Téměř necenzurovanou reportáž najdete ZDE.
Přeprodej na výročák zahájen
24. 9. 2018
Oznamuje se očím vašim, že jsme dnes spustili předprodej na výroční koncert k 20 letům našeho souboru písní a občasných tanců. Koncert bude 17. listopadu v sále českobudějovické hudební školy Yamaha. Klub je to malý, tak neváhejte :) Link ZDE: PS: VIP vstupenky na bar budeme dražit až na místě :)
V mohelnickém rauši aneb Petrůvka, Napoleon a Van Goghovo ucho
10. 9. 2018
Máme prima basáka. Když je v kapele někdy po hraní lehká trudomyslnost, zahlaholí: „Jsme nejlepší!“ Když jsme mu ale 1. září po poledni volali, že jsme vyhráli hlavní cenu poroty na Mohelnickém dostavníku, zmohl se jen na: „To si děláte prdel!“ Reportáž z Mohelnice si přečtěte ZDE. Je skoro necenzurovaná :)
Vzpomínáme na Františka Stralczynského, dvorního autora všech původních Bonsají a vlastně i té naší s číslem tři. Přesně před 20 lety nás ve věku 37 let opustil. Je těžké z jeho textů a života vybrat jednu věc, o kterou by se dnes stálo podělit, protože jich je hrozně moc. Ale asi nejvíce se kapelní historií prolíná jeho „Je v tom poezie žít ze dne na den a ve stoje se učit spát...“ Snažíme se tímhle mottem řídit a život si co nejvíc užít. Díky za inspiraci, Františku.