Bonsaižurnál

28.9.2009

Dle dlouhé odmlky zdáti by se mohlo, že nás kolí podzimní únava. Pouhé mámení! Jiřík si již 15. dnem válí šunky na Erasmu v Perpignanu. Zatím jsme se o něm dočetli například to, že mu zachutnal cidre, že si pěkně zabékal s jakýmisi děvčaty z Olomouce a absolvoval své první "le péro", kteréžto slovo značí v češtině kalbu. Než se do rodné hroudy navrátí, přepneme se do nouzového režimu a pokusíme se hráti coby kvartet. Prvně jsme to zkusili tuto sobotu na jedné prima svatbě. Brali se naši kamarádi Brepta a Šedák, na mystickém vrchu Klimentek vprostřed chřibských lesů. Pět obřadních písní jsme zvládli důstojně, stejně jako následnou produkci během hostiny (viz Žíža na fotce). U indiánského ohně hrdě třímal kapelní prapor kapelník, který vydržel hrát až do kuropění a potvrdil pověst pravící, že bonsajní kytaristé hrají na mejdanech i ze spaní. Tímto děkujeme všem Indiánům za péči, Grizzlymu za Nechvalín ročník 2008 a jedné milé + krásné Indiánce za procítěný zpěv Zázraků. Během října hodláme předělat repertoár na čtyřtaktní pohon. Přidáme pár fotek ze srpna i září a sepíšeme ještě pár letních zážitků. Zatím jeden slogan, který jsme si přivezli z Piešťan: Není dôležité vstať, ale zobudiť sa.

9.9.2009

Ani tomu už asi nevěříte, ale novinářskou terminologií řečeno: "Reportáž z Telče je na světě." Počtěte si... zatím bez fotek, aby nerušily vaše vjemy psané řeči. Až si to dostatečně pročtete, tak fotky přidáme...takže klik sem a už jste tam.

4.9.2009

Na sklonku prázdnin se nám jaksi zaprášily stránky... Může za to několik faktorů.  Ti z kapely, co už regulérně pracují musí stále pracovat a pracovat, ti, co mají prázdniny se musejí stále ještě flákat, aby dostáli svým studentským povinnostem, takže stránky zahálí neboť je nemá kdo oprašovat. Kapela ovšem nezahálí... Po výpravách do Boršova, Bechyně a Piešťan nám zbylo několik věcných i duchovních vzpomínek. Až doznáme, že nadešel čas si na ně vzpomenout a vtisknout je do paměti počítače, snad si budeme ještě všechny pamatovat. Teď jen prozradím, že něco bylo náročné (cesta do země, kde hromy divo bijů; celonoční hraní v Boršově), něco bylo k popukání (zkouška dohromady s oslavou narozenin) a něco prostě jen tak bylo... Těšte se, my se taky těšíme:-)

17.8.2009

Vážení, už se Vám někdy stalo, že jste dva po sobě jdoucí večery a noci nepocítili únavu a touhu spát? To se určitě nestává často:-) Avšak nyní k důležitějším věcem. Do zápisníku jsme zapsali naše zážitky milé i nemilé z hraní v Náměšti a v Písku. Hleďte a stačte se divit.