|
Šleh, jalovice a Fénix ve dveřích |
|
15.2.2009
Tak jsme si šlehli. Lajna literární zmámila všechny. Kapelník se rozněžnil, když potkal krajana, básníka Mnoháčka z Lovosic. V divadle SUD jsme se například dozvěděli, že Láska je jako jalovice a že kdo jinému jámu kopá, je hrobník. Našeho kontrabasáka nejvíce zaujala následující sdělení: 1) Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se dojde pro pivo.
2) Sání-komprese-výbuch-výfuk popisují základní procesy v těle cholerického kuřáka/alkoholika.
3) Dobrá hospodyňka ti k sousedovi i pro brko skočí. Halucinogenní večírek vyvrcholil v Modrých dveřích, kde jsme se drze zhostili role pokapely ASPM. Někteří se zodpovědně věnovali rumu, jiní zkonstatovali, že "se i před večerem někdy sešeří", jedna tvrdila, že Tvář jí zůstává a další se s průhlednou výmluvou na přílišnou gravitaci opírali o bar(manku). |
|
|
8.2.2009 
Tak jsme se rozhodli zpestřit titulní stránku stránek. Ale začneme raději pozvolna a odzadu, abyste neutrpěli šok náhlým zjevením různých zjevů. Z Pardubické folkové noci, která proběhla 7.2. a na kterou se vypravila téměř kompletní Bonsai za účelem poslechu a nočního hraní, se dochovalo samozřejmě mnohem více obrázků, které můžete shlédnout zde. V krátkosti pár drbů. Za prvních kilometrů jsme stačili udělat dvě zastávky, první v Lišově kvůli rozlitému pivu v autě (vyřešeno vběhnutím do nejbližší hospody a půjčením tamního hadru), druhou kvůli čůrací pauze, kterou i přes rozlité pivo musel Tomáš absolvovat a kvůli které jsme málem nestihli zelenou. Vynahradil to tím, že nám uplácal sněhuláčka, kterému ale vstup do auta nebyl ze zřejmých důvodů povolen. Po příjezdu a koncertním náslechu noc dlouhá, prohraná, propětá, probdělá a prozážitkovaná. Odjezd příliš ráno, čímž jsme se prý připravili o velkou žranici, což nám po několika dnech mezi řečí neopomněl oznámit Epy de Honza. P.S. Víte, že Marien mají novou zpěvačku? Blahopřejeme:-) |
|
Kahan, bluesgrass a folkpunk |
|
26.1.2009
Tož jest za námi víkend vskutku betelně prohraný. Ve Strakonicích, kde se o nás báječně staral velmi milý čajmistr Simon, si Peťula zahrála vyjma jiného na kahan a vařečku, nad hlavou nám zářil lampion a z jednoho duetu jsme znouzectnostně stvořili monet. Abyste si mohli udělat obrázek, tedy spíše 3 obrázky, koukněte na fotky. Pak jsme přejeli do Písku, kam nás nalákal Mauglí a spol. V tamní divadelní kavárně jsme při sejšnu bluegrassové standardy kořenili bluesovými postupy, Peťula a houslista Pavel vystřihli osobité sólo do jedné z perel české country, kapelník si liboval, jak se mu po vínku pěkně pěje, na baru jsme kromě rozličných metax a plachetniček přijali i pozvání na jednu chatu a těsně před odjezdem (cca 3.00) stihl Jiřík na přání jedné z pohledných dam ještě rozHejnit včely. Přestože někteří z nás spali jen 4 hodiny a jedna potom další 4 hodiny nahrávala, zvládli jsme ještě v nedělním večeru tříhodinovou zkoušku. Za odměnu jsme se pak na kolejním Káčku dozvěděli, že píseň Proč si říkám se dožila své punkové úpravy. Jak řekl kamarád Vojta, klasická punková sestava: kytara a heligonka. A hlásíme dopravní rekord: do felicie jsme se vmáčkli se třemi kytarami, cellem, bongem, kontrabasem a dvěma flétnami. |
|
4.1.2009
Hlásíme, že s devítkovým rokem jsme stránky zatěžkali prvními fotkami aneb Solnice poklepem a obrazem ZDE.
Jinak kytarová sekce právě prodělala nad čajem medovým mluvenou zkoušku.
Její obsah lze shrnout jedním slovem: souŽENí... |
16.12.2008
Na solničním pódiu jsme si zlehka připomněli 10 let od našeho prvního koncertu v TV místnosti koleje K3. Aby z toho něco měli taky fanoušci, vyzvali jsme je, ať nám napíšou pár rýmovaných kondolencí a vhodí do klobouku. Z něj jsme vylosovali tři vítěze. Mezi básněmi je zastoupen verš pravidelný, volný, jedna poéma nám přišla v moldavštině (překlad se připravuje) a nejkratší má dvě slova. Na otázku, proč je 2. nejčastější téma všech přání alkohol, odmítl tiskový mluvčí skupiny odpovědět a zdůraznil, že čtvrtina souboru patří k abstinentům. Tak si počtěte |
|
14.12.2008 Jak praví Rokďábelští klasici, kapela by měla mít silný kolektivní zážitek. Za posledních 35 hodin jsme ho získali... Podrobný report ze sobotní Solnice a spol. sepíšeme vbrzku. Zatím jen tolik, že místo jednoho plánovaného hosta jsme měli dva jiné, že jsme dostali báseň v moldavštině, nepraskla ani jedna struna, sejšnilo se fest až do půl třetí a publikum bylo famózní (včetně vodácko-rumové sekce). Všem a jmenovitě mistru zvukařskému Karlu Dřínkovi patří olbřímí DÍK, tenhle dvoudenní mejdan získá v kapelních dějinách jedno z klíčových míst. PS: Horká novinka - pokud při nás postojí pár světic, v lednu přibonsajíme zpěvačku... |
|
|
|
|
|
|
Strana 47 z 48 |
|
