Slavnosti mrkve. Budou mrkvové koláče, mrkvobábovka, palačinky s mrkví i mrkvová zmrzlina. Podle legendy v obci kdysi omylem vypěstovali u kostela místo ozdobných květin mrkev. Zlivi se proto přezdívá Mrkvanov. Budou i Podhoranka, kejklíři, ohňová akrobacie, žonglování i skákací hrad.
16. 8. 2020, 18:00, Slavonice, náměstí
Koncert v malé Telči. Perlu západomoravské renesance si oblíbili i herci Divadla Sklep, a když vystoupáte 176 schodů, překvapí kostelní věž originálními nápisy. A tři kilometry dál je úžasná zaniklá středověká vesnice Pfaffenschlag.
20. 8. 2020, 19:00 České Budějovice, náměstí
Naše oblíbená Otakar aréna aneb Koncert na největším čtvercovém náměstí v republice. Dohled drží Samson, Přéma O. a radniční chrliči. Jako host si s námi zabubnuje Honza Kubeš. První část večera zazpívá mužský kvartet aCámen, který se řídí sloganem: Nežli krýgl od piva, kámen raděj' zazpívá.
Když jsme před dvěma lety rozjížděli akci Putovní Bonsai, bylo to krásně bláznivé, jako leccos jiného, co vymýšlí náš ex Jirka Toman. Víra v zázrak nás navíc stále drží. Putující booklety nám nedávno podepsal legendární Dušan Vančura, milá Jana z Fajneho Mjesta, která před třemi lety zrušila facebook, i jeden z moravských ultras Honza, který připsal: „Včera mi sem vítr přivál obálku s nějakými Bonsaiovými lístky, tak jsem na ně přidal svůj cejch a poslal je zas dál do Beskyd. Snad na trati se neztratí. Při podpisování vlastní krví nebo tak něčím jsem se nevyfotil, neb nepatřím do národa selfie, ale posílám aspoň rychle zaranžované zátiší. Nechcete nazpívat další album? Třeba by se mi podařilo přemluvit pár přispívajících a booklety by se pak podívaly i za nějaký ten obratník, rovník nebo oceán:) Ať Bonsai hezky roste.“ Jsme poctěni, dojati a víra v zázrak sílí. PS: Jestlipak už dorazily, Vašku Müllere, hombre?
Už 20 let vzpomínáme
25. 10. 2018
Vzpomínáme na Františka Stralczynského, dvorního autora všech původních Bonsají a vlastně i té naší s číslem tři. Přesně před 20 lety nás ve věku 37 let opustil. Je těžké z jeho textů a života vybrat jednu věc, o kterou by se dnes stálo podělit, protože jich je hrozně moc. Ale asi nejvíce se kapelní historií prolíná jeho „Je v tom poezie žít ze dne na den a ve stoje se učit spát...“ Snažíme se tímhle mottem řídit a život si co nejvíc užít. Díky za inspiraci, Františku.
Jelínek, DJ Koupačka a zlomená mužská srdce;
15. 10. 2018
Sedli jsme na chodník, zaklonili hlavy, otevřeli nápoj... a začali hrát. Tak se spustila 3. srpna první prohraná telčská noc, po ní přišla druhá. Játra přežila, čtyři struny na kytarách nikoli. Zlomili jsme dvě mužská srdce, na což jsme patřičně pyšní. Doporučujeme si v Telči nadvandrovat Vanov pěknou ves a dojet do blízkého lomu. Nedoporučujeme konzumovat Jelínkovo zboží v množství větším než malém. Téměř necenzurovanou reportáž najdete ZDE.
Přeprodej na výročák zahájen
24. 9. 2018
Oznamuje se očím vašim, že jsme dnes spustili předprodej na výroční koncert k 20 letům našeho souboru písní a občasných tanců. Koncert bude 17. listopadu v sále českobudějovické hudební školy Yamaha. Klub je to malý, tak neváhejte :) Link ZDE: PS: VIP vstupenky na bar budeme dražit až na místě :)
V mohelnickém rauši aneb Petrůvka, Napoleon a Van Goghovo ucho
10. 9. 2018
Máme prima basáka. Když je v kapele někdy po hraní lehká trudomyslnost, zahlaholí: „Jsme nejlepší!“ Když jsme mu ale 1. září po poledni volali, že jsme vyhráli hlavní cenu poroty na Mohelnickém dostavníku, zmohl se jen na: „To si děláte prdel!“ Reportáž z Mohelnice si přečtěte ZDE. Je skoro necenzurovaná :)
Šok + endorfin: Máme hlavní cenu z Mohelnice!
3. 9. 2018
Jsme v rauši. Když porotce Milan Tesař 1. září kolem poledne řekl, že hlavní cenu poroty na Mohelnickém dostavníku získává skupina Bonsai č.3, padli jsme do mdlob. S pusama dokořán jsme tu krásnou cenu převzali a doteď se v nás mísí šok s endorfinem (a hodně zbytkáče:). Další rauš až skoro kulinářská extáze nastala i cestou domů v hospodě U Raušů ve Velké Bíteši. Na Mohelničáku jsme prožili magický víkend, který se do kapelní kroniky zapíše zlatým písmem. Jak dokládá foto, zapijeme to důkladně, ačkoli čestný kapelník pan Mourek má zjevně velmi kladný vztah k 53procentní slivovici :) Podrobnou bulvární reportáž z Dostavníku sepíšeme rychle, než to všechno zapomenem…
Vzpomínáme na Františka Stralczynského, dvorního autora všech původních Bonsají a vlastně i té naší s číslem tři. Přesně před 20 lety nás ve věku 37 let opustil. Je těžké z jeho textů a života vybrat jednu věc, o kterou by se dnes stálo podělit, protože jich je hrozně moc. Ale asi nejvíce se kapelní historií prolíná jeho „Je v tom poezie žít ze dne na den a ve stoje se učit spát...“ Snažíme se tímhle mottem řídit a život si co nejvíc užít. Díky za inspiraci, Františku.
