V Rybě bylo zase příjemně zaplněno. Bonsai č.3 jsem slyšel kdysi dávno, při našem společném hraní na českobudějovických vysokoškolských kolejích. Možná je to porucha paměti, ale nevybavuji si, že by z nich tenkrát čišela taková radost z hraní jako včera. Inu, dobré to bylo.

My jsme, tentokrát bez Petrových burácivých rytmů, sáhli pro písně starší, odstrkované a neprávem opomíjené. Co k tomu říci? Snad jen: Nikdy na jevišti neslibujte "že už to nikdy neuděláte", když se to vzápětí chystáte udělat znovu... :-)). Zbytek písně Konce od skupiny Epy de Mye vám dohrajeme někdy příště...

(z http://www.santre.cz/)