Nejbližší koncerty

25. 8. 2019, 16:30,
Kynšperk, vodácké tábořiště

Festival Folková Ohře. Na ostrově řeky, lze si zkusit jízdu na kanoi, kajaku, paddleboardu nebo si půjčit kolobrndu a vydat se na výlet. Zahrají například Klíč, Pacifik, Isara, Poutníci nebo Epydemye.

 

31. 8. 2019, 15:30,
Mohelnice, autokemp, hlavní scéna

Jako hosté Galapřehlídky na festivalu Mohelnický dostavník. Loni jsme tam získali hlavní cenu poroty, některým z nás festival převrátil život, zažili jsme šok, endorfin. Zahrajeme i novou písničku Mohelnická... Festival, kde propuklo několik kapelních lásek i jedna angína, přetrhalo mnoho strun, vypilo mnoho litrů.

 

Kontakt

E-mail:
bonsai_c3@centrum.cz

Mobil:
+420 731 207 270 (Vašek)

Adresa pro zasílání dárků:

Václav Koblenc
Sokolská 57
Č. Budějovice, 370 05

Když auto slaví výročí

(Strakonice, 19. 2. 2010)

Po úspěšném nahrání demáče se uskutečnil první letošní koncert. Konal se ve strakonické čajovně Inspirace a předcházely mu mnohé nesnáze, které se nám ale podařilo všechny překonat.

Vaškův plán zněl:v 16:30 se sejdem, naskládáme věci do auta a vyrazíme kolem páté směr Strakonice.Snažili jsme se tento plán dodržet, takže po nějaké té chvíli bylo vše - kontrabas, dvě kytary, buben i se svým novým propracovaným držákem, drobná zavazadla i tři osoby naskládány ve felicii kombi - kapelním autu. Už jen otočit klíčkem...

Jenže nic. Nic se neozvalo, nic se nepohnulo. Snažili jsme se auto podpořit tlačením (auta), ale marně. Minuty utekly a my jsme konečně sehnali vůz, kterým jsme mohli na koncert jet. Ovšem byl menší než felicie a navíc to nebyl ani kombík. Nastaly složité přesuny a hra zvaná auto puzzle, jejíž pravidla zní: naskládat co nejvíc neskladných nástrojů  do malého auta v co nejrychlejším čase. Inu, nakonec se podařilo a jak jsme děkovali v duchu Peťě, že se svým violoncellem jeli po své ose. Po cestě jsme přemýšleli, co se s felicií stalo, že se nerozjela a jediná rozumná myšlenka, jak si to vysvětlit, přišla, když jsme zapátrali v historii a zjistili, že před rokem, někdy touto dobou, auto zajelo do příkopu po cestě z Pardubic - takže se dá omluvit tím, že slavilo výročí.

Ještě krátká zastávka na pumpě, kde jsme měli jen dvě přání - benzín a čaj, splnil se nám však jen ten benzín. Když Vašek vycouvával, neviděl do zadního okna, každý kdo by tam jel, by asi ale při případném střetnutí pochopil, kdybychom mu řekli, že jsme tam měli kytary...

Naší cestu už se pak snažila překazit jen mlha hustá tak, že jsme měli podezření, jestli by se nedala krájet. Kde se rozsvěcí mlhovky, věděl asi jen Rákosníček, který za takovou mlhou prý snad dokonce bydlí.

Dorazili jsme do Strakonic ve slušném čase a bez problémů trefili do čajovny, kde na nás již při vstupu dýchala příjemná atmosféra. Shledali jsme se s naším hostem Honzou, který prý často nestíhá nebo zpívá s Josefkou, do Strakonic však dorazil sám. Na kvalitu jeho písniček to ale rozhodně nemělo vliv, užili jsme si především přídavkovou píseň o kůrovci, který zničil Šumavu a přestěhoval se do Rakouska.

Během Honzova vystoupení dorazila i Peťa, která se sice trochu opozdila, ale my jsme jí to odpustili, když nám pověděla, že se někde od Bavorova (nedobrovolně) kochala krajinou (nebo lépe tmou smíšenou s mlhou) a zapadlými vesničkami Strakonicka.A asi už víme, jak vznikla písnička "kdyby byl Bavorov co jsou Vodňany...".

 Koncert proběhl v přátelském duchu, sice někdy jsme se špatně chytali, když Vašek znenadání začal hrát:), ale vše dopadlo dobře, poprvé jsme veřejnosti představili píseň Rozmilováno z naší autorské dílny a nakonec si střihli i s Honzou Řepkou Napoleona.Ještě jsme se chvíli zdrželi, zazpívali si písně, které jsme dlouho neslyšeli a v Honzovo podání zněly všechny velice pěkně. Cesta zpět byla mnohem rychlejší, dešťo-sníh padal jen u Strakonic a tak jsme dorazili domů celí a spokojení.

 

Zapsala Žíža