Skupina vznikla na podzim roku 1998, založili ji studenti Jihočeské univerzity. Jak již z názvu patrno, přímo vychází z odkazu folkové Bonsaie, která v letech 1983 a 1984 získala Portu. Pro její poetické písně byla určující spolupráce Františka Stralczynského a Tomáše Poláčka. Snažíme se vzkřísit a oprášit jejich písně. Hrajeme je tak trochu po svém, nejsme revival kopírující notu po notě. V repertoáru tak převažují upravené verze skladeb Bonsai a zvolna do něj pronikají vlastní autorské pokusy. Trojka v názvu značí, že jsme třetí, kteří těmto písním vdechují život. Po rozpadu Bonsaie vystupoval totiž František Stralczynský pod stejným názvem s partou muzikantů, v níž kromě něj nikdo z původní sestavy nehrál.

Máme za sebou účast na festivalech Prázdniny Telči, Zahrada, Mohelnický dostavník, Folková růže, Folkové prázdniny, Muzika aj. Koncerty pácháme v Solnici, u spřátelených kapel a pak tam, kam nás rozpadající se Felicia combi doveze, kam kdo z nás dostopuje, vlakem se dokodrcá, autobusem prijéchá, po svých se doplazí či na bicyklu dospurtuje. Slávu českého folku občas šíříme rovněž v zahraničí, najmě jako pouliční muzikanti.

Stručná historie v datech

2009

Naprosto zásadní datum tohoto roku má v sobě tři dvojky: 22. 2. Toho dne objevujeme v Solnici novou Zpěvačku Živanu. Tím zároveň zcela pohlcujeme duo z Dětské Porty Stupková – Toman. První koncert s námi Žíža hravě zvládá už dva měsíce poté. Těch poprvé je povícero: prvně navštěvujeme Petiny rodné Heřmánkovice za účelem kapelního tmelení. Prvně též exportujeme bonsajní folk do Německa a na Slovensko. V Telči rozvíjíme tradici prohraných nocí a prvně tam hrajeme, díky turistům, za eura. V září mizí Jiřík na roční Erasmus studium do francouzského Perpignanu, pročež dočasně vyrábíme kvartetí verze písní. Množí se vlastní pokusy. Zvuk nové sestavy zaznamenáváme koncem prosince na Demáč 2010 u Petra Michala.

2008

Tento rok lze shrnout jedním slovem: zpěvačka. Po 10 letech totiž z kapely 1. ledna odchází Zuzka. Loučíme se s ní v Trocnově, kde nostalgii rozháníme na trampolíně. Novou zpěvačku marně hledáme přes inzeráty, na festivalech, po známých i po barech. Na jaře opouští kapelu Martin, v červenci je naopak nalezen, proohněn a přibonsajen kontrabasák Tomáš Široký. Kapelní soustředění si bere na bedra Jirka a zvlčilé folkové smečce dává napospas krásné stavení v Kostelci, které kupodivu náporu odolává. Na podzim padne rozhodnutí, že začneme hrát a budeme doufat, že se Zpěvačka zjeví. První koncert po pauze 13. prosince v Solnici, kde poprvé zazní kapelníkova píseň Nottingham, vrcholí mejdanem do kuropění...

2007

V lednu se rozhodujeme zachytit aktuální zvuk souboru a natáčíme v budějovickém studiu Petra Michala demo Odzvonili ticho se čtyřmi písněmi. Začínáme opět víc hrát, jsme poctěni pozvánkou Nezmarů do síně Otakara Jeremiáše, užíváme si noční sejšny (jeden z nejhezčích na Trampské notě Padochov a několik prosejšnovaných nocí a uvítáných ranních sluncí v Telči...). Do mapy nových enkláv, kde se začaly pěstovat Bonsaie, jsem špendlíky připíchli k Bechyni, Letohradu, Milevsku a Padochovu. Na podzim nás však opouští Fófa (návrat na Moravu) a Jeník s basou (časové a rodinné důvody). A jsme zase čtyři, jako před 9 lety. Hledáme směr, kterým své tóny a hlasy dále ubírati...Zásadní datum: 8. prosince se zjevuje a vzápětí do kapely vstupuje Jirka Toman.

2006

První koncert nové sestavy: 11. 4. 2006 v Menze s Janem Matějem Rakem. Aby se kapelní omladina otrkala, vyrážíme na krajské kolo Porty ve Strakonicích a prožíváme tam jeden z nejkrásnějších jammů. Poprvé na festivalu Okolo Třeboně, poprvé (a naposled) na zábavě v Horní Vltavici, kde se o prostor dělíme se souborem Netolička a naše děvy čelí lačným vesničanům. Poprvé hrajeme na budějovickém náměstí, a to hned dvakrát v rozmezí pěti dnů: na Dni bez aut a oslavách plátku MF DNES. Obnovujeme tradici kapelních soustředění, tentokrát víkend plný divů ve vsi jménem Zlámanec u Uherského Hradiště.

2005

Po návratu Zuzky z Anglie se kapela probouzí z klinického spánku a zaceluje rány. Místo Skřeta nastupuje Filip Soviš alias Fófa, snad ještě ukecanější, nicméně barvou hlasu svému předchůdci velmi blízký živel, učitel, beznadějný poděs. Kytary a navrch mandolíny se chápe Martin Střelec. Zvuk obohacuje bezpražcová baskytara Honzy Srbeného, zkušeného countrymana. Pilně se zkouší, dílem u Vaška doma, v suterénu jedné vily, u Honzy na chatě a u Martina v práci, do repertoáru se zvolna dostávají i smělé autorské pokusy Fófy s přispěním Vaška. Začínáme se opět rozhlížet po koncertním a festivalovém kolbišti.

2004

Zuzka opouští českou hroudu a na rok a půl au-paiří v Londýně. Skupina zkouší hrát bez ní, ale po jediném koncertě, v březnu v Menze, podléhá klinickému spánku. Jako první odchází zakládající člen, kytarista a zpěvák Honza Mauglí Přeslička, který zakládá veleúspěšné trio Epy de Mye. Další člen, perkusista Tomáš Skřet Pasterný, jej zanedlouho následuje, po studiích a anabázi v Dublinu se vrací na rodnou Moravu. Zbytek kapely, ergo Vašek a Peťa, v onom zmrtvělém mezidobí občas zkouší, drnká, haleká a snaží se nezahálet ani nekrnět. Vznikají i nové aranže a kusy písní, například v zámecké zahradě na Kratochvíli pod dohledem pávů a spol.

2003

Na události zatím nejhojnější rok. Nejvíc koncertů (26). Jímá nás posvátná úcta, když vstupujeme na prkna Malostranské besedy. Hostujeme na derniéře starého Načasu, necháváme se opojit ovacemi při koncertě s Poupaty v jejich pardubickém domovském sále. Poprvé v Ústí nad Labem, rodném městě pana kapelníka. Natáčíme demo Proměna s Kájou Dřínkem a díky jeho aranžérským nápadům dosahujeme zatím marně kýženého zvuku. V září přichází rána: Mauglí se Zuzkou se rozcházejí, Zuzka plánuje odlet do Anglie. 10. 12. v Menze poslední koncert staré sestavy.

2002

Přelomový rok. Vydáváme první CD Historka, křtíme na podzim v narvané Menze za kmotření Jana Matěje Raka a Žofky menzovním čajem. Postupujeme na festivaly Zahrada a Folková růže. V květnu se rodí spolupráce se zvukařem Karlem Dřínkem, která trvá dosud. Ten nás taktéž zachraňuje coby kytarista na prestižních Vánočních prázdninách v Telči, kam po nadměrné konzumaci kuřat a kořalky nedorážejí Zuzka s Mauglím. Dobýváme Brno, klub Leitnerka, díky kapele Onen svět.

2001

Druhá zásadní změna v sestavě: Kapelu v květnu opouští cellistka Milena a u smyčce ji střídá Peťa Dvořáková. Ani ne po měsíci zkoušení absolvuje ostrý křest v luhačovickém hotelu Ogar a následnou noční spářku. Stává se jedním z pilířů, či spíše pilířek souboru. Poprvé okoušíme atmosféru Konkursu Zahrady, v Jihlavě. Jedno z vůbec nejkrásnějších hraní, festival Muzika v Hrádku u Rokycan: na hlavní scéně, za deště, s výpadkem proudu, aplausem plného amfíku a nádherného zvuku Rendy Caise.

2000

První koncerty mimo Budějovice. V únoru křest ohněm v pražském nahrávacím studiu Bevox. Starají se o nás a řadou cenných rad jakož i kaskádou vtípků zaopatřují mistři zvukařští Petr Benesch a Aleš Tvrdek. Výsledkem několikadenního úsilí je demo s pěti písněmi, v jedné hostuje ornitolog, rocker a Vaškův spolubydlící Honza Riegert. Rodí se dodnes trvající pouta s kapelou Načas a Žofkou Kabelkovou. Menza JU se stává domovskou scénou, za laskavého dohledu její šéfové paní Mouchové a šéfa koleje K1 Jiřího Pražáka. Dobyty festivaly Mohelnický dostavník a Folkové prázdniny. U bonga střídá Davida rodák z Třebíče, Tomáš Skřet Pasterný, a rodí se čtyřhlas. Adept na nejkurioznější hraní: festival Topolanský dvorek u Olomouce. Díky zavařenému motoru Škody 120 dojela kapela o dvě hodiny později, hrála pro několik mírně přiopitých účastníků country bálu a zpátky museli někteří stopem, neb termostat ne a ne poslouchat.

1999

První dva koncerty v Menze JU, o zvuk se starají nadšenci ze salesiánského střediska. První festival Náměšťská placka, tamtéž první pojeb od zvukaře (Neladí ti géčko!), poprvé na Prázdninách v Telči, láska na první dotek. Naplňuje se tajný kapelníkův sen, sestavu obohacuje viloloncello: pardubická rodačka Milena Janáčková, které, respektive jejíhož futrálu si Vašek všiml, když ubytovával studenty.

1998

Na VŠ kolejích v Č. Budějovicích zakládají kapelu Zuzka a Vašek. Bonga se ujímá David Hiner a kytary nejdříve Petr Zejda, jehož po třech měsících střídá Mauglí. První zkoušky na 7. patře koleje K1, první vystoupení pro studenty v TV místnosti koleje K3.