Nejbližší koncerty

25. 8. 2019, 16:30,
Kynšperk, vodácké tábořiště

Festival Folková Ohře. Na ostrově řeky, lze si zkusit jízdu na kanoi, kajaku, paddleboardu nebo si půjčit kolobrndu a vydat se na výlet. Zahrají například Klíč, Pacifik, Isara, Poutníci nebo Epydemye.

 

31. 8. 2019, 15:30,
Mohelnice, autokemp, hlavní scéna

Jako hosté Galapřehlídky na festivalu Mohelnický dostavník. Loni jsme tam získali hlavní cenu poroty, některým z nás festival převrátil život, zažili jsme šok, endorfin. Zahrajeme i novou písničku Mohelnická... Festival, kde propuklo několik kapelních lásek i jedna angína, přetrhalo mnoho strun, vypilo mnoho litrů.

 

Kontakt

E-mail:
bonsai_c3@centrum.cz

Mobil:
+420 731 207 270 (Vašek)

Adresa pro zasílání dárků:

Václav Koblenc
Sokolská 57
Č. Budějovice, 370 05

Folk mám asi v genech, říká zpěvačka Bonsai č. 3

České Budějovice - Její hlas umí vykouzlit něžné odstíny i se skoro rockově zaříznout pod kůži. Když mluví, občas se nesměle pousměje, na pódiu ale suverénně zvládá i ty nejnáročnější party.

Sedmadvacetiletá Zuzana Březinová, klíčová osobnost budějovické folkové party Bonsai č.3. Ta navazuje na Bonsai, dvojnásobnou vítězku Porty z 80. let, pro jejíž poetické písně byla určující spolupráce Františka Stralczynského a Tomáše Poláčka. A pěvecky hlas Aleny Sukové, k jejíž barvě má Březinová blízko.

"Folk mám asi v genech," říká zpěvačka skupiny, která si od roku 1998 zahrála na festivalech Zahrada, Prázdniny v Telči, Folková růže nebo Mohelnický dostavník. Nyní ji po dvouleté pauze čeká v menze Jihočeské univerzity 11. dubna první koncert v nové sestavě a s hostem, kytaristou Janem-Matějem Rakem.

Poslední rok a půl jste pracovala v Londýně jako au-pair. Chyběla vám muzika?

Ze začátku pro mě bylo v Anglii všechno nové a nepřišlo mi, že mi chybí. Ale postupem času jsem cítila, že mi něco podstatného schází, a zjistila jsem, že to je kapela a muzika, kterou dělám už od svých 15 let. A ti lidé, se kterými mi bylo prima.

Vztahy jsou asi důležité.

Určitě, ty jsou nejdůležitější. Muzika je sice pěkná věc, ale když nefungují vztahy, odrazí se to i v hudbě. Z muziky vyplývá to, co člověk cítí. A když se cítí v pohodě, může to pozitivní předávat ostatním.

S jakými pocity jste odcházela?

Poslední koncert staré sestavy byl pro mě strašný doják. Bylo mi to hrozně líto, ztráta něčeho velkého a nejistota, jestli se ještě vrátím. I když jsem byla přesvědčena, že muziku chci dělat dál. Byla jsem tehdy naměkko, ale jsem tvrďák a nikdy to na sobě nedávám znát.

Dostala jste se k muzice i v Anglii?

Muzika mi chyběla, tak jsem se přihlásila do soutěže ve stylu Caruso show, což byla spíš recese, ale řekla jsem si: proč to nezkusit. Zazpívala jsem I Don't Know How To Love Him a měla úžasné ohlasy, i když konkurence byla neuvěřitelná, 30 lidí a všichni zpívali perfektně.

Dala vám ta zkušenost něco?

Potěšilo mě to a dalo větší sebejistotu v tom, že jsem schopna vystoupit před cizími lidmi v cizí zemi.

Ale se zpíváním před cizími lidmi už přece zkušenosti máte.

Zpívání na ulici? To byly takové sranda akce. I když je fakt, že napoprvé jsem seděla, jako bych tam nebyla. Ale bylo to super.

Tam možná dává člověk kůži na trh úplně nejvíc.

A reakce jsou přirozenější, když se tam lidem něco líbí, je to hned vidět. Zatímco na koncertě vědí, do čeho jdou, na ulici je to buď zasáhne, nebo ne.

Jak to máte s žánry? Zpívala jste ve sboru, dívčím kvartetu Zamlada, swingovém Kixbandu a alternativních Z davu.

Ti mi vždycky vyčítali, že mám moc folkový hlas. I když zpívám ráda i swing, jazz a blues, do folku asi patřím, vyrostla jsem na něm. Máma s tátou ho hrají, tak ho mám asi v genech.

Co byste vzkázala divákům, kteří vás neznají? Co mohou čekat, když uvidí na plakátě Bonsai č.3?

Partu trošku ujetých bláznů, kteří dělají muziku pro zábavu, s láskou, a i když třeba nezvládnou všechno bez chyb, alespoň se o to pokouší, snaží se přenášet energii a dobrou náladu. A ať se mrknou na náš web www.sweb.cz/bonsai3.

Jak teď vlastně vypadá sestava?

Dvě kytary, cello, bezpražcová basa, bongo, mandolína, flétny, harmonika, čtyři hlasy a je nás šest.

Takže jste asi měnili i aranže.

Navazujeme zčásti na to staré, a i když nezačínáme na stejné úrovni, jako jsme končili, má to teď větší náboj. Třeba písnička Jinotaje se mi nelíbila, a teď jí přicházím na chuť.

První koncert vás čeká za týden. Jaké jsou teď vaše pocity?

Z nové sestavy mám dobrý pocit. Máme basu, ta nám hodně chyběla. Teprve když s ní člověk hraje, zjistí, že to najednou víc šlape. Nový zpěvák Fófa je skvělý, ve vícehlasech se mi ježí chlupy na rukou. Myslím, že hlasy k sobě ladí perfektně.

MF DNES, 4.4.2006