Nejbližší koncerty

12. 3. 2019, 19:00,
České Velenice, centrum Fénix

Koncert v česko - rakouském komunitním přeshraničním centru Fénix. Když jsme v tomhle příjemmném bývalém kině hráli poprvé, basák Michal tam prasknul strunu, tak jsme napjatí, co se stane tentokrát.

Kontakt

E-mail:
bonsai_c3@centrum.cz

Mobil:
+420 731 207 270 (Vašek)

Adresa pro zasílání dárků:

Václav Koblenc
Sokolská 57
Č. Budějovice, 370 05

Zápisník
O kočce v baťohu, jedné křižovatce a žluté felicii
(20. - 21. 6. 2009)

Žiju, abych jedl. Tímto heslem se řídí náš kontrabasista Tom, takže když zjistil, že při výjezdu do Uherského Hradiště na celé dva dny opustí domovskou kuchyň, jal se konati. Že prý napeče pár placek na cestu do auta. Za asistence Živany se v sobotním dopoledni rozlinula místností lákavá vůně. Výsledek? Pár placek zdatný kuchtící pár vyskládal do výšky přikrčeného batolete, takže jsme nakonec na Moravu vezli vrchovatě zaplněný hrnec, o toastech nemluvě. Jak pravil Tom, když nic jiného, aspoň vám navařím.
Celý článek...
 
Nebezpečná pohoda v Rybě, co je naruby

V Českých Budějovicích, 17.6.2009, 20:03

Za postupného vysychání čerstvých dojmů z koncertu, či spíše z až nebezpečně pohodového setkání v Kočce, zvěčňuji pro další generace některé, na které jsem ještě nestačil zapomenout. Na cestu jsme se opět tradičně rozdělili do dvou skupin. Skupina číslo 1, vedená Jirkou a čítající jednoho člena, se vypravila z Budějovic do Prahy oklikou přes Plzeň. Stihla při tom využít různých forem dopravních prostředků (jak silničních, tak i kolejových pozemních a undergroundových). Druhá skupina (tím nechci říct, že by byla nějaká podřadnější, je to jen čistě pro rozlišení), se s většinou nástrojů a s pracně namontovanou basou na střeše vydala přímo. Zatímco 1. skupina si užívala prostorných dopravních prostředků a služeb stewardek, druhá již v Češňovicích přehodnocovala zasedací pořádky neboť se base asi na střeše pranic nelíbilo a tak se tam stále nepříjemně vrtěla, a tak si jí páníček raději vzal dovnitř auta a zbylí členové kapely ji za jízdy byli nuceni objímat, aby se z toho střešního šoku dostala.

Celý článek...
 
Rybohraní 16.6.2009

V Rybě bylo zase příjemně zaplněno. Bonsai č.3 jsem slyšel kdysi dávno, při našem společném hraní na českobudějovických vysokoškolských kolejích. Možná je to porucha paměti, ale nevybavuji si, že by z nich tenkrát čišela taková radost z hraní jako včera. Inu, dobré to bylo.

My jsme, tentokrát bez Petrových burácivých rytmů, sáhli pro písně starší, odstrkované a neprávem opomíjené. Co k tomu říci? Snad jen: Nikdy na jevišti neslibujte "že už to nikdy neuděláte", když se to vzápětí chystáte udělat znovu... :-)). Zbytek písně Konce od skupiny Epy de Mye vám dohrajeme někdy příště...

(z http://www.santre.cz/

 
Jak jsme (to se)hráli s Bonsaí a jejími čísly

Na hraní do Hradce jsme odjížděli oblíbeným pavoučím systémem „kdo má čas“, který tentokrát zcela nečekaně na minutu klapnul… a to jsme ani moc neplánovali. ;-)

Zatímco Bonsai už dopředu avizovala společnou studentskou spářku v (pro obě v podstatě studentské kapely zcela nepochopitelně téměř neznámem) prostředí vysokoškolského klubu, my jsme stále ještě tápali a netušili, jak mohou tušit, že jsme večírkoví fajnšmekři…

Celý článek...
 
Tenkrát v Heřmánkovicích aneb Sněžka na dohled

(Mírně cenzurovaný zápis z kapelního tmelení 30.4. – 3.5.2009)

 

Navnadil nás už „varovný“ mail od Peťuly. Slibovala přednášku o sukulentech, nabádala pro tento účel ke koupi zápisníků, hrozila fantastickými porcemi pochutin, lákala na Opata, skalní adršpašské masivy a hafíka Atose. Brali jsme to trochu jako její folklor. Dokud nám den před odjezdem na kapelní soustředění do jejích rodných Heřmánkovic neposlala fotku Atose. Obří pneumatika z čehosi mu byla dosti těsná... Přeci jen lehce na pochybách si někteří objednali věnec na náhrobek, jiní narychlo sjednali pojištění a abstinent se pro sichr hodlal hodit marod. Nakonec jsme se však u něj v pozdním odpoledni na svátek čarodějnic sešli. Pro jistotu přišli hned o zátky dva Březňáci a Jiřík, jako správný projektový manažer, nakonec do felicijního kufru vměstnal tři kytary, bongo, čtyři baťohy, dva notebooky, jedny housle, baterii chmelových lachtanů, dva fernety, tonic i jeden smyčec kontrabasový. Než padla šestá večerní, nabrali jsme směr Praha, kde jsme měli černomostecké rande s Peťou.

 

Celý článek...
 
«ZačátekPředchozí12DalšíKonec»

Strana 2 z 2